Pokud vás někdy napadlo, že byste si zkrátili čekání na jaro a vyrazili se rozjezdit někam za teplem, zvažte Madeiru. Přesně tam jsme se začátkem února s parťákem z TREK KUR ENDURO týmu, Vojtou Moudrým (alias Moudras), na dva týdny vydali. Tenhle ostrov věčného jara je totiž bajkový ráj.

Jak se cestuje s kolem

Na Madeiru lítá 2x týdně přímý let z Prahy nebo můžete letět s přestupem ve Frankfurtu. Nám bohužel den přímého letu nevyhovoval a museli jsme letět s přestupem, což není úplně ideální. Při přestupu se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že se vám ztratí kolo nebo, že se s ním při transferu něco stane. Zato přímý let, to je pohodička a komfort.

Umím si představit, že ten, kdo se s kolem do ciziny nevydává běžně, úplně přesně neví, co všechno si s sebou (kromě kola samozřejmě) sbalit. První tip ode mě. Nechte si na balení dostatek času. Já mám s balením kol velké zkušenosti, ale tentokrát to bylo hektické. Před odletem jsem, díky svým sponzorským povinnostem, neměl moc času, proto jsme se Moudrasem balili až do 11ti hodin do večera. Na letiště jsme přitom museli vyjet ve 2 ráno.

Balení byl totiž docela oříšek. Na Madeiře dost často prší, a tak není vůbec snadné vejít se do příručního zavazadla. Natož, když jste experti na ničení materiálu jako my dva, a potřebujete s sebou mít hodně náhradního vybavení.  Jsou dvě možnosti, jak kolo zabalit – bike bag nebo kartonová krabice. My jsme se balili do bike bagu. Výhodou bike bagu při cestování letadlem je jednoznačně bezpečnost kola, což je v našem případě (máme kola Slash 9.9 XX1 AXS a Slash 9.8) priorita číslo 1. Navíc kvalitní bike bag má i přesně vymezené přihrádky, díky kterým víte co, jak a kam uložit, takže je to docela rychlý proces.

Nevýhodou bike bagu je váha. Sám o sobě má 8 kilo a vejít se do 32kg limitu není snadné, když si s sebou člověk bere náhradní zadní kolo, nářadí, bezdušovou pumpu, náhradní pláště apod. Výhodou kartonové krabice je pak právě váha, ale na druhé straně ta pravděpodobnost, že se krabice roztrhne, něco z ní vypadne nebo se poškodí kolo, je mnohonásobně vyšší.

Kde koupit náhradní díly

Na Madeiře v dnešní době není snadné sehnat moc náhradních dílů, vezli jsme toho s sebou tedy opravdu hodně, včetně základního nářadí. V hlavním městě Funchal jsou  jen 2 kvalitní bike shopy, včetně dobrého servisu, ale například měřák na tlak v pláštích jsme nesehnali, zato strhlou brzdovou páčku ano. V průběhu sosutředění jsem z kola vytratil jednu matici – Mino Link (pozn: Mino Link umožňuje přizpůsobit geometrii kola libovolnému terénu a jízdnímu stylu), kterou taky nebylo možné nikde sehnat. Ale protože jsem „lucky man“, podařilo se mi ji sehnat od kámoše, který jezdí taky na Treku, a tak jsem mohl jezdit i druhou polovinu soustředění. Opravdu doporučuji, abyste si tuto matici buď zalepili loctitem nebo s sebou měli náhradní.

Nejlepší traily jsou…

…úplně všude! Na Madeiře jsou skvělé traily opravdu úplně všude. Z Funchalu jsou nejdostupnější traily ve vnitrozemí v národním parku Parque Ecológico v okolí Poiso. Z Funchalu na Poiso se dá dostat autobusem, do kterého vám bez problému vezmou i kolo. Nahoře, ve výšce 1400 metrů, si pak užijete krásné enduro traily, které budou většinou navlhčené a uklouzané. Potom se dá sjíždět postupně až do Machica, odkud se zase dostanete busem zpět do Funchalu – to pokud máte rádi výlety, stejně jako já. V okolí Machica jsou krásné traily, například Natan Trail, který vede po kaskádovém útesu mezi městy Machico a Canical. Nebo panoramatický trail Boca do Risco, za to taky stojí. Všechny tyto traily už jsou náročnější a chce to mít trošku skills.
Mnoho krásných trailů najdete taky na západě ostrova, kde je zase úplně jiné scenérie než na Poisu nebo v Machicu, a v džungli voní krásně eukalyptus. Zde je asi i můj nejoblíbenejší trail Rabbit, který je fakt dost rychlý, je na něm velký road gap a podařilo se mi na něm dát KOM hahaha…(na video z jízdy se můžete podívat na Instagramu).

Shuttle, mytí a další praktické věci

Shuttly na Madeiře jsou docela drahé (cca 75 nebo 80 eur / den), ale dnes jsou dražší i shuttly ve Finale Ligure. My jsme jezdili soukromým shuttle E-ride, na který jsem dostal kontakt od kámoše, a který nás vozil za super ceny. Pro ty, kdo chtějí ušetřit a nevadí jim šlapat, doporučuji jet ráno busem na Poiso, kde jsou kratší traily a neztratíte tak šlapáním tolik času. Tam pak něco objezdíte a sjedete zase dolů. Další možností je „výlet“ do Machica, Porto da Cruz či Canicalu. Možností je opravdu mnoho.

Co se týče mytí kol, nejlepší je sehnat ubytování, kde si můžete kola umýt. Tak, jako jsme to měli my v našem parádním apartmánu s terasou a zahrádkou. Hadice tam byla v každodenním zápřahu, akorát sousedi pod námi z nás asi moc radost neměli, když jsme jim každý den vytopili zahradu :D. Pro ty, kdo nemají možnost mytí kol u ubytování, je ve Funchalu několik auto myček, kde se dá za pár centů kolo opláchnout.

Ježdění v cizině vs. ježdění doma

Pokud mám srovnat ježdění u nás a na Madeiře, počítejte s tím,  že budete dost jezdit v dešti, ne snad tolik jako my (to nepamatují ani místní, že by tolik pršelo), ale nahoře se to hodně střídá. Dejte si tam pozor na tzv. RED ICE, což je ztvrdlá červená hlína, která je snad na každém trailu. Člověk na ní spadne, i když jede nulovou rychlostí do kopce, jak to klouže – to mě párkrát vytrestalo, zejména na rovině nebo právě do kopce. Z kopce už vím, jak na to.  Pro Středoevropana je zážitek už jen ježdění v džungli s nádhernými scenériemi. Navíc se nemusíte bát žádných nebezpečných zvířat, maximálně vás sem tam prožene nějaký pes, těch divokých je v portugalských městech docela dost.

Je pravdou, že Madeira není úplně nejlevnější záležitost. Na druhou stranu, pokud chce člověk jezdit i jiné traily, než jen ve Finale Ligure, chce mít teplo a hlavně shuttle, musí prostě někam dál. A hlavně, komu by se nelíbilo jezdit v tomhle…↓

Text a foto: Milan Myšík, český enduro jezdec a vítěz evropské enduro série EWS z roku 2019. Aktuálně jezdí na Trek Slash 9.9 XX1 AXS.
Chcete vědět kde a jak Milan jezdí? Sledujte ho na instagramu @milanmysik61  a v aplikaci Strava -> Milan Mysik

Foto: Vojta Moudrý